Savci.upol.cz Úvod | Redakce | Teorie | Systém | Galerie | Dotazy | Literatura Savci.upol.cz

Výkladový slovník - E

názvy, pojmy, jména, definice, zkratky

A | B | C | Č | D | E | F | G | H | Ch | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | Ú | V | W | X | Y | Z | Ž

E

edafický (ang. edaphic)
Půdní. Patřící do půdní zvířeny (= edafonu). Ovlivňován spíše půdou než klimaticky.
edafon (ang. .)
Společenstvo organizmů žijících v půdě. Společenství půdních živočichů. Podle velikosti živočichů rozlišujeme mikroedafon (...), mezoedafon (....) a megaedafon (....).
echinokokóza (ang. .)
Parazitární onemocnění zvěře a psů, způsobované vývojovým stádiem tasemnice psí ().
echolokace (ang. echolocation)
Způsob komunikace, kterým živočich lokalizuje svůj vztah k jiným objektům či živočichům vysíláním zvukových vln a zpětně vnímá charakter odražených vln.
ekoetologie (ang. ecoethology)
Zabývá se souvistlostmi mezi prostředím a chováním druhů.
ekologická hustota (ang. ecological density)
Viz "hustota - ekologická".
ekologická nika (ang. ecological niche)
Viz "nika - ekologická".
ekologické vymírání (ang. ecological extinction)
Viz "vymírání - ekologické".
ekologický faktor (ang. ecological factor)
Viz "faktor - ekologický".
ekologie (ang. ecology)
Vědní obor věnijící se studiu vzájemných vztahů mezi organizmy (rostlinami, živočichy, atd.) a jinými organizmy a jejich vzájemným půsebením na a se všemi aspekty jejich okolního přírodního prostředí. Nauka o vzájemných vztazích mezi organizmy a prostředím.
- populací (ang. population ecology) - Studium proměn velikostí a hustot populací v čase a prostoru a zároveň faktorů, které takové proměny vyvolávají.
- produkční - .....
ekosystém (ang. ecosystem)
(1) Základní koncepcí ekosystému je celkový systém, který nezahrnuje pouze komplex organizmů, ale i celý systém fyzikálních faktorů, které tvoří to co my nazýváme "životní prostředí" biomů - tzn. biotopové faktory v nejširším slova smyslu.
Z pohledu ekologů jsou ekosystémy základními jednotkami přírody, které vytváří tvář Země.
(2) Všichni jedinci, druhy a populace v prostorově definovaném území, vztahy mezi nimi a mezi organizmy a abiotickým prostředím.
(3) Holistická koncepce rostlin, s nimi životně spojených živočichů a chemických látek a fyzikálních faktorů prostředí nebo biotopu, které společně vytvářejí rozeznatelnou uzavřenou entitu. Koncepci vytvořil Tansley (1935). B-H-T
(4) Relativně stabilní soustava živých a neživých složek v určitém čase a prostoru.
ekotop (ang. ecotop)
Stanoviště. Místo se stejnými podmínkami prostředí, na němž mohou existovat živé organismy. Část prostoru se stejnými podmínkami jako prostředí určitého druhu.
ekoton (ang ecotone)
Okrajové společenstvo, ekosystém, který se vyskytuje na styku dvou rozdílných biotopů. Přechod mezi dvěma nebo více rozdílnými biotopy. Např. mezi lesem a pastvinou se vytváří přechodný pás specifické vegetace. Společenstva "ekotonů" bývají zpravidla pestřejší než společenstva jednotlivých biotopů, mohou mít šířku od několika mm (betonová vodní nádrž) až po několik kilometrů (poušť přecházející ve step). Tato lemová společenstva (břehy rybníků, lemy lesů apod.) jsou charakteristická vysokou biodiverzitou.
ekotyp (ang. ecotype)
(1) Geneticky způsebená odlišnost (varieta, typ) v rámci jednoho druhu. Odchylka "ekotypu" vzniká adaptací na místní ekologické popodmínky.
(2) Geneticky definovatelná podskupina jedinců určitého druhu, která se vyznačuje typickou ekologií. B-H-T
(3) Soubor jedinců jednoho druhu, majících na prostorově omezeném stanovišti společné fyziologické nebo morfologické vlastnosti.
ektoparazit (ang. ectoparasite)
Vnější cizopasník, žijící na povrchu těla hostitele. Viz parazit - ekto".
ektotermie (ang. ectothermy)
Schopnost poikilotermních živočichů získávat teplo z prostředí změnou svého chování, např. změnou polohy těla vůči slunci, vyhledáváním teplejší lokality. Ektotermie bývá česky označována slovem "studenokrevnost", ve smyslu neschopnosti vyrábět si .
elektivita (ang. electivity)
Měřítko preference nebo nedostatku potravy (kořisti) živočicha.
Elephantoidea (ang. .)
Sloni. Podřád chobotnatců (Proboscidea) zahrnující stegodonty a slony. Od oligocénu/miocénu. KZ
embryo (ang. embryo)
Počáteční stadium individuálního vývoje mnohobuněčných organismů, vznikající z oplozeného vajíčka. Vývoj může probíhat již ve vaječníku (ovariální placentace - např. u ryb), nebo ve vejcovodech. Embryo se někdy také označuje jako "zárodek". Více viz "plod"
embryologie (ang. embryology)
Vědní disciplína zabývající se studiem zárodečného vývoje mnohobuněčných organismů.
emigrace (ang. emigration)
Pohyb jedinců ven z populace nebo z jedné oblasti do jiné. Srovnej "Imigrace".
endemit (ang. endemit)
(1) Druh je tzv. endemit, pokud se přirozeně vyskytuje pouze v určité konkrétní oblasti. Termín je obvykle používán u druhů, které mají velmi omezené stanoviště, nebo také pro druhy vyskytující se pouze v určité zemi (státu).
(2) Taxon, vyskytující se pouze na konkrétním, geograficky jasně vymezeném, izolovaném území ( např. ostrově nebo pohoří).
endemická choroba (ang. endemic desease)
"Endemická choroba" je onemocnění, které má velmi slabou působnost, nicméně je stále v populaci nebo u druhu trvale přítomné.
endolymfa (ang. endolymph)
Tekutina vyplňující prostor hlemýžďovitého kanálku ve vnitřním uchu obratlovců.
endoparazit (ang. endoparasite)
Vnitřní cizopasník, žijící v těle hostitele. Viz parazit - endo".
energie (ang. .)
....def...."..".
- aktivační - energie, kterou je třeba dodat molekulám výchozích látek, aby mezi nimi došlo k chemické reakci.
entomologie (ang. entomology)
Zoologický obor zabývající se studiem hmyzu.
enzootický
Onemocnění, které se trvale vyskytuje v živočišné populaci. Srovnej "epizooticky".
enzym (ang. .)
.....def....."..".
eocén (ang. eocen)
Střední oddělení paleogénu, starších třetihor, před 55 - 36 mil. let.
epidermis (ang. epidermis)
(1) Jednovrstvá pokožka u rostlin.
(2) Horní vrstva pokožky u mnohobuněčných živočichů, u bezobratlých většinou jednovrstvá, u měkkýšů vícevrstvá.KZ
epizootický (ang. epizootic)
Velmi rychlé propuknutí nemoci (nákazy) u velké části populace živočichů, kteří se nedovedou bránit (srovnej "enzootický").
epocha (ang. .)
Obecné geochronologické označení pro trvání jednoho oddělení.
equinofobie (ang. .)
Porucha myšlení a emocí charakterizována chorobným strachem z koní.
éra (ang. .)
Obecné označení pro trvání jedné skupiny neboli eratémy (např. paleozoikum, mezozoikum). KZ
erg (ang. erg)
Arabské označení pro velkou písečnou poušť nebo písečná "moře", zvláště Sahara. V překladu znamená erg "žíla nebo pruh"). Rozloha ergu je srovnatelná s rozlohou Francie (asi 260 000 km2). Erg je tvořen hlavně pouštním pískem se štěrkovým podkladem. Písek je větrem utvářen do podob dun a mohou se vyskytovat i menší plochy solných polí.
erepsin (ang. erepsin)
.....def. ....."..".
eroze (ang. .)
Narušování a odnášení hornin působením větru a vody.
ESS (ang. ESS)
Evolučně stabilní strategie.
estivace (ang. aestivation)
Letní spánek. Viz "spánek - letní".
estrus (ang. estrus)
Období estrického cyklu samic savců, která je obvykle v této době ochotna k páření.
estrický cyklus (ang. estrus cycle)
Vyskytuje se u samic savců (i jiných, než primátů), je hormonálně řízen, pravidelně se vyskytující stav, při kterém je tělo připraveno k reprodukci.
etologie (ang. ethology)
Zoologický obor zabývající se mechanizmy chování zvířat.
eubiocenóza (ang. .)
Hlavní biocenóza, zahrnující více dílčích biocenóz.
eukalyptus (ang. eucalypt)
...def....."..".
eukaryonta (ang. .)
Všechny živé organizmy s charakteristickým buněčným jádrem uzavřeným membránou. Genetický materiál obsahují chromozomy. Mezi eukaryonty patří veškeré zvířectvo a rostlinstvo. Srovnej "prokaryonta".
euryekní (ang. )
Organizmus schopný žít ve více různých biotopech.
euryfágní (ang. euryphagous)
Fotravně nespecializovaný druh, lovící rozmanitou kořist.
eurytermní (ang. eurythermic)
Živočich, který je schopen odolávat širokému rozpětí teplot ("eury-" = "široký").
eutrofizace (ang. .)
Znečišťování prostředí (např. vody) živinami (zejména dusíkatými látkami).
evertebratofágní (ang. evertebratophaghous)
Źivočich živící se převážně bezobratlými živočichy a hmyzem.
evoluce (ang. evolution)
Vývoj. Neustálá adaptace organismů na podmínky životního prostředí. Evoluce většinou vede od jednoduché k výše organizované úrovni.
- konvergentní (ang. convergent evolution) - proces, při němž organizmy různých evolučních linií nabývají podobné formy, nebo se začnou podobně chovat. Srovnej "konvergence".
- paralelní (ang. parallel evolution) - evoluce probíhající podobným způsobem u systematických skupin, které byly v dřívějších stadiích své historie geograficky odděleny. B-H-T
- radiační (ang. radiative evolution) - proces, vyznačující se větvením evolučních linií a směřující k větší druhové pestrosti systému.
evolučně stabilní strategie (ESS) (ang. evolutionary stabile strategy)
Viz "strategie - evolučně stabilní".
evoluční strom (ang. evolutionary tree)
Viz "strom - evoluční".
Evropa (ang. Europe)
Název kontinentu na severní a východní polokouli Země. Název pochází z akkadského slova "ereb", které označuje "večerní soumrak" či "západ slunce". Tak byla tehdy označována oblast, kde zapadá slunce (respektive nevychází). Staří řekové pozměnili tento semitský název na "Eurõpã".
exkrece (ang. ....)
Viz "vylučování".
exoskelet (ang. exoskeleton)
Tvrdá struktura podpírající tělesné orgány zvnější (tzv. "vnější kostra").
exotický druh (ang. exotic species)
Introdukovaný, nepůvodní druh.
exprese (ang. .)
.."..".
extirpovaný (ang. extirpate)
To wipe out.
Ezop (ang. ...)
...def.....(bajky)....."..".

Použitá literatura


A | B | C | Č | D | E | F | G | H | Ch | I | J | K | L | M | N | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | U | Ú | V | W | X | Y | Z | Ž

Copyright © Tomáš Matyáštík & Marek Bryl, 2001–2005 aktualizováno