Mléko savců

Údaje jsou řazeny systematicky a budou postupně zpřesňovány

Mléko je základní potravou mláďat všech savců a po jejich narození jediným zdrojem jejich výživy. Mláďata sají mléko z mateřských mléčných žláz (tzv. cecíků). Mateřské mléko poskytuje všechny potřebné organické živiny pro zdárný růst a vývin mláděte a je zdrojem vody. Obsahuje i řadu minerálních látek (vápník, fosfor, mangan aj.) a vitaminy. Mateřské mléko produkované v prvních dnech laktace pod vlivem hormonů rodičky označujeme jako tzv. mlezivo (= kolostrum). Ve srovnání s mlékem v pozdějším období kojení má mlezivo poněkud jiné složení, je mimořádně výživné. Vyznačuje se především vyšším obsahem bílkovin, minerálních látek a vitamínů. V prvních dnech a týdnech života tak mláďata získavájí jeho prostřednictvím řadu látek, které významě podporují správnou funkci imunitního systému. Teprve, když mládě vypije mlezivo, produkuje se vlastní řídké mléko. Mléko se skládá především z vody. Podle druhu savce je v něm obsaženo určité množství tuku, bílkovin, cukrů, vitaminů, minerálů a různé druhově specifické imunitní látky. Mléka se dělí podle podílu mléčné bílkoviny na kaseinová (kravské, kozí, ovčí, aj.) a albuminová (koňské, prasečí, mleziva, aj.). Obsah tuku, bílkovin a mléčného cukru se u jednotlivých druhů liší. Doba kojení je rozdílně dlouhá a závisí na druhu. Např. novorození čepcolové (Cystophora cristata) jsou odstaveni po 4 dnech (jejich mléko obsahuje 80 % tuků a mláďata přibírají deně až 5 kg). Naopak samice šimpanze (Pan troglodytes) kojí mládě až tři roky. Ke změnám ve složení mateřského mléka dochází i v průběhu kojení. Po období laktace zaniká produkce mléka odstavením mláděte. Někdy se mohou vyskytnout i kapičky mléka u novorozených mláďat, která jsou ještě ovlivněna hormonální reakcí matčina těla před porodem. U samečku pak produkce navždy zaniká. Pouze samci malajského druhu kaloně hnědého (Dyacopterus spadiceus) produkují jako otcové mateřské mléko. Také kozlové mohou produkovat mléko. Když se jim dostatečně dlouho masírují bradavky, naroste jim vemínko. Přesto si zachovávají své samčí reprodukční schopnosti. Pití mléka domácích zvířat (krávy, ovce, kozy), pro nás tak běžné, je v jiných kulturách (např. Asie) považováno za odporné, neboť jde o produkty zvířecích žláz.


Tab. ×: Složení mléka savců v % (zdroje: Kořínek 2000, Miersch 2001).

DRUH		VODA		TUK		BÍLKOVINY	CUKR		POPEL

klokan benetův	87,0		4,6		4		4,5		0,77
klokan rudý	88,0		4,0		3,9		4,7		0,75
klokan dlouhoocasý			0,9
klokan horský
opossum		?		7,0		4,8		?		?
kusu liščí		87,6		1,3 - 6,1		5,9 - 9,2		3 - 3,4		1,04 - 1,28
tana sp.		73,1		25,0		0,4		1,5		?
komba spp.	91,5 - 81,8		2,8 - 6,5		4,2 - 6,6		1,5 - 5,1	?
kotul 		85,6		4,1		3,4		6,4		Ca 0,5
kotul veverovitý			1,0
šimpanz				3,7
Makak rhesus	87,8		3,9		2,1		5,9		0,26
kočkodan		82,4		4,0		3		10,2		Ca 0,4
pavián pláštíkový	85,9		4,6		1,5		7,7		0,3
rejsec vodní			20,0
myš domácí	73,1		12,1		9		3,2		1,5
křeček zlatý	72,6		12,6		9		3,4		1,4
dikobraz obecný	71,2		13,2		12,4		1,8		2,3
králík domácí	69,5		10,4		15,5		1,95		2,56
pes domácí	75,5 - 78,8		8,5 - 11,8		6,8 - 12,2		1,3 - 4,09		0,8 - 1,08
psík mývalovitý	80,81		3,51		8,03		6,63		1,02
šakal		78		10,5		10		3		1,2
vlk obecný		76		9,6		9,2		3,4		1,2
liška obecná	81,8		6,3		6,25		4,56		0,96
skunk pruhovaný	71,7		13,8		9,9		3		1,6
lasice		80,23 - 77,38	3,3 - 3,6		7,3 - 7,6		8,2 - 10,3		0,97 - 1,12
mýval severní	88		3,9		4		4,7		0,75
baribal				42,5
vydra říční		62		24		11		0,1		0,75
puma		65		18,6		12		3,9		1
rys ostrovid	81,5		6,2		10,2		4,5		0,75
kočka domácí 	82,4		4,9		7,2		4,9		0,65
pekari		83,36		4,8		6		5,2		0,64
člověk		87		3,8 - 4,8		1,3 - 1,5		6,4 - 6,5		0,2 - 0,3
tur domácí		87,5		3,8		3,3		4,7		0,8
    (mlezivo)	73		8,4		14		3,6		1,4
ovce domácí	78 - 82		7,2 - 10,6		5,4 - 7,1		3,4 - 4,5		0,9
koza domácí	86,8		4 - 4,5		3,8		4,6		0,8
prase domácí	79,5 - 83		3,9 - 9,5		5,3 - 7,3		3,1 - 6		1,1
kůň domácí	88,9		1,9		2,5		6,2		0,5
velbloud		××		××		××		××		××
čepcol		40		60		××		××		××
plejtvák obrovský			57,1

Poslední aktualizace: 9. 1. 2002